NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Návrat čtyř oživlých prasátek se udál skutečně ve velkém. Co dema a následné splitko s Cativeiro naznačilo, CD potvrzuje – Pigsty jsou skutečně parta neobyčejných, všehoschopných výlupků moravských pekel. Tato pětatřicetiminutová sbírka THC-deathgrindových popěvků nemůže zklamat… Po krátkém, všeříkajícím a obsažném „uvedení do tématu“ (The Return) na vás čeká první špek – Deviant In Your Bath. Hrajete si ve vaně kromě jiných věcí i s kačenkou? Vozíte si ji i k tetě a na návštěvy u cizích lidí? Pak mají Pigsty písničku o vás. Veselé Topiho popěvky jsou střídány křečovitě béčkovými gore výjevy (Fleshripper, Pathological Disfigurement aj.), ale myslím, že ty veselosti sedí k Pigsty víc. Na druhou stranu je fakt, že všeho moc škodí. Písnička o tom, co je třeba udělat někomu, kdo vám štípne slizeň (Thief Of Ganja), je taky zatraceně vypečená záležitost. Blow Job prozměnu popisuje handicapy některých „dívek opačného pohlaví“. „Macabrovská“ Faget John je vyšperkována mj. i velmi vychytanou anglickou gramatikou – „John like magics, John like boys“… Inu co. Ganja (jinak fakt infantilní text!) je pro Pigsty, jak známo, nevyčerpatelné téma i inspirace, která, zdá se, vede i k tak zvráceným obrazům, jako jsou vraždící čunící v Three Little Pigs. A tak to jde dál a dál, v zelený háj… pokud místy zaslechnete věci jako „hej rup!“ nebo „Boskovice!“, ujišťuji vás, že se vám to nezdá… O instrumentálních výkonech Pigsty při jejich životním stylu by se dala vést debata na téma „jak se nemožné stalo skutečností“. Zejména Otynovy škopky jsou nasypané s opravdovým nadhledem, muzika je v rámci stylu pestrá, nápaditá a navíc je místy oživena skutečně nečekanými zvraty. Topiho vokál doznal nečekaného rozvoje – to není člověk, to je kňour! O to víc mne mrzí, že se pánové nedokázali vyvarovat zcela základních přehmatů v angličtině (I sniffing the aroma of this rotting stench; nobody will never find; they was impotent; disfigurentment; there´re a další perly…). Je pravda, že v Topiho vokálu se to ztratí, ale když si to přečte někdo v cizině, bude fakt valit bulvy… Není to zbytečné? Ale jinak je to bomba! Burianovi všechna čest, Boskovice rulz!!!
8 / 10
1. The Return
2. Deviant In Your Bath
3. Fleshripper
4. Thief of Ganja
5. Pathological Disfigurentment
6. Blowjob
7. Sewing Machine
8. Madmower
9. kf*wq#gb f@xxx
10. Faget John
11. Ganja
12. Three Little Pigs
13. Cut-Troath
14. Who Will Fuck Your Fat Ass?
15. Bullets For Words
16. Delirium Tremens
17. Bulls On Parade
Planet Of The Pigs (2009)
Living Dead Stars (EP) (2007)
Pigs Are Back (2005)
Spiders (EP) (2003)
The Return (2002)
The Universe Pig + Monkey = Essence Of Existence (EP) (2001)
Vydáno: 2002
Vydavatel: Bizzare Leprous Productions
Stopáž: 35:40
-bez slovního hodnocení-
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.